Rubrika: Wiki

Libtard je slangové, hanlivé a silně polemické označení používané především v internetových debatách, kulturně-politických sporech a pravicověji laděných diskuzích. Nejčastěji míří na člověka s výrazně levicovými, progresivními, woke nebo liberálními názory, který podle kritiků své postoje nevnímá pouze jako osobní názor, ale jako morálně nadřazenou pravdu, podle níž by se měli řídit i ostatní.

Neintervencionismus je politický princip, podle něhož by jedna země neměla zasahovat do vnitřních záležitostí jiné země. Nejčastěji se tím myslí odmítání vojenských intervencí, politického nátlaku nebo ekonomických zásahů, které mají zvenčí měnit poměry v cizím státě.

Na první pohled může tento postoj působit jednoduše: neplést se druhým do jejich věcí. Ve skutečnosti ale jde o širší a hlubší princip, který souvisí se sebeurčením, limity moci a skepsí vůči představě, že centrálně řízené zásahy zvnějšku dokážou složité společenské problémy vyřešit lépe než lidé uvnitř dané společnosti.

Pojem spontánní řád patří mezi důležité koncepty v ekonomii, společenské teorii i libertariánském myšlení. Označuje situaci, kdy složité, funkční a relativně stabilní struktury nevznikají díky jednomu centrálnímu plánovači, ale postupně zdola, jako výsledek jednání mnoha jednotlivců.

Právě proto je spontánní řád často spojován s trhem, konkurencí, cenami, právními normami, jazykem nebo společenskými zvyklostmi. Tyto jevy zpravidla nevznikly tím, že je někdo celé navrhl od stolu. Vznikaly spíše postupně, jako nezamýšlený, ale zároveň smysluplný výsledek lidského jednání.

Pojmy jako kapitalismus, volný trh, svobodný trh nebo laissez-faire bývají v běžné debatě často používány téměř zaměnitelně. Na první pohled to dává smysl: všechny souvisejí s ekonomikou založenou na soukromém vlastnictví, dobrovolné směně a omezené roli státu. Přesto mezi nimi existují důležité rozdíly.

Právě nepochopení těchto rozdílů vede k tomu, že se pod pojmem kapitalismus často kritizují jevy, které s volným trhem ve skutečnosti souvisejí jen volně — nebo dokonce vůbec. Stejně tak se za laissez-faire někdy označuje jakýkoli tržní systém, i když je ve skutečnosti silně regulovaný, deformovaný dotacemi, privilegiemi nebo státními zásahy.

Mikrostáty jsou velmi malé suverénní státy, které mají omezené území, malý počet obyvatel a obvykle i specifické postavení v mezinárodních vztazích. Přesto nejde o „polostáty“ ani o nějaké kuriozity bez skutečné státnosti. Mikrostát je plnohodnotný stát, který je mezinárodně uznaný a vykonává vlastní suverenitu, i když často v úzké spolupráci s většími sousedy.

Pojem mikrostát se používá hlavně pro označení států, které jsou extrémně malé rozlohou nebo populací. Neexistuje ale jedna univerzální a právně závazná definice, která by přesně určovala, od jaké hranice už stát mikrostátem je. Právě to je důvod, proč se v různých přehledech mohou mírně lišit seznamy zemí, které jsou mezi mikrostáty řazeny. V běžném použití se však za mikrostáty nejčastěji považují velmi malé, mezinárodně uznané státy, zejména v Evropě.

Pojem vpičismus nemá žádnou oficiální definici a nenajdeš ho ani ve slovníku cizích slov nebo akademických studiích. I tak ho ale většina lidí intuitivně chápe. Je to takový specifický životní přístup. Stav, kdy člověk vědomě nebo přirozeně odmítá přehnaně reagovat na věci, které za to ve skutečnosti nestojí.